Vysvětlivky
Teplota
Potřebná teplota vždy velmi závisí na tom, jaké živočichy a rostliny chováte a pěstujete. Ideální teplota činí pro většinu tropických okrasných ryb 23 až 26 °C. Existují však i ryby, které potřebují nižší nebo naopak vyšší teploty, jako například jeleček duhový, který upřednostňuje teploty 18 až 20 °C, nebo teplomilný terčovec, který se opravdu dobře cítí teprve při teplotách 28 až 30 °C. Ani většina rostlin nemá ráda příliš velký chlad a preferuje teploty 20 až 27 °C.
Hodnota pH
Hodnota pH neboli „kyselost“ uvádí, jak kyselá či zásaditá (alkalická) voda je. Jedná se o míru koncentrace kyselých či zásaditých složek ve vodném roztoku. Čistá voda reaguje neutrálně a její hodnota pH je 7. Pokud převažují kyselé složky, klesne hodnota pH pod 7. Pokud jsou v převaze zásadité složky, stoupá hodnota pH nad 7.
Celková tvrdost
Celková tvrdost (GH) označuje množství hořečnatých a vápenatých solí rozpuštěných ve vodě. Pokud jich voda obsahuje malé množství, hovoří se o měkké vodě, v případě zvýšeného množství pak o tvrdé vodě. Uvádí se v německých stupních, přičemž 1 °dH se rovná 10 mg/l rozpuštěného oxidu vápenatého.
Karbonátová tvrdost
Karbonátová tvrdost (KH) charakterizuje podíl hydrogenkarbonátových iontů ve vodě akvária a je úzce spojena s hodnotou pH. Hydrogenkarbonáty mají v akvarijní vodě vyrovnávací funkci, a zamezují tak náhlým změnám hodnoty pH. Pokud je podíl hydrogenkarbonátových iontů příliš malý, může dojít k poklesu hodnoty pH, který je nebezpečný pro mnoho ryb i rostlin. Hydrogenkarbonátové ionty jsou v rovnováze s oxidem uhličitým rozpuštěným v akvarijní vodě. Oxid uhličitý má jako zdroj živin zásadní význam při fotosyntéze rostlin. Správná karbonátová tvrdost je proto mimořádně důležitá i pro růst rostlin.
Amonium/amoniak
Amoniový iont je výsledkem mineralizace dusíku. Dusík organicky vázaný ve zbytcích krmiva a exkrementech (například v proteinech) se působením proteolytických bakterií přeměňuje a uvolňuje ve formě anorganických amoniových iontů. V závislosti na hodnotě pH vzniká ve vodě rovnováha mezi amoniovými ionty (NH4+) a amoniakem (NH3). U hodnot pH méně než 7 převažují amoniové ionty, zatímco při hodnotách pH nad 7 přibývá amoniak. Amoniak je velice nebezpečný, protože negativně ovlivňuje dýchání akvarijních ryb a blokuje životně důležité funkce. Vodní rostliny využívají amonium jako zdroj dusíku. Ve zdravém a dobře zaběhnutém filtru amonium za použití nitrifikačních bakterií rychle oxiduje z dusitanů na dusičnany. Pokud je tento řetězec procesů narušen, může dojít k náhlému nárůstu amonia/amoniaku.
Dusitany
Dusitanové ionty (NO2–) a dusičnanové ionty (N03–) vznikají v procesu odbourávání sloučenin dusíku za přítomnosti kyslíku, který se označuje jako „nitrifikace“. Dusitan je pro ryby a měkkýše do značné míry jedovatý mezistupeň. Jeho fyziologické účinky způsobují zablokování transportu kyslíku v krvi a zabraňují buněčnému dýchání. Dusitan vznikající z amonia zpravidla díky nitrifikačním bakteriím rychle oxiduje v relativně netoxický dusičnan. Pokud je tento bakteriální proces oxidace zablokován, například kvůli novému filtračnímu materiálu, může dojít k nepříznivému nárůstu koncentrace dusitanu. Dusičnan představuje konečný stupeň nitrifikace a život a pohodu ryb a měkkýšů ovlivňuje pouze minimálně. Zdrojem sloučenin dusíku v akváriu jsou v první řadě proteiny ze zbytků krmiv a exkrementů, a dále produkty organického rozkladu. Koncentrace dusičnanů vyskytující se v akváriu obvykle nemají toxický vliv, při vyšších koncentracích však může nastat zvýšený nárůst řas.
Dusičnany
Dusitanové ionty (NO2–) a dusičnanové ionty (N03–) vznikají v procesu odbourávání sloučenin dusíku za přítomnosti kyslíku, který se označuje jako „nitrifikace“. Dusitan je pro ryby a měkkýše do značné míry jedovatý mezistupeň. Jeho fyziologické účinky způsobují zablokování transportu kyslíku v krvi a zabraňují buněčnému dýchání. Dusitan vznikající z amonia zpravidla díky nitrifikačním bakteriím rychle oxiduje v relativně netoxický dusičnan. Pokud je tento bakteriální proces oxidace zablokován, například kvůli novému filtračnímu materiálu, může dojít k nepříznivému nárůstu koncentrace dusitanu. Dusičnan představuje konečný stupeň nitrifikace a život a pohodu ryb a měkkýšů ovlivňuje pouze minimálně. Zdrojem sloučenin dusíku v akváriu jsou v první řadě proteiny ze zbytků krmiv a exkrementů, a dále produkty organického rozkladu. Koncentrace dusičnanů vyskytující se v akváriu obvykle nemají toxický vliv, při vyšších koncentracích však nastává zvýšený nárůst řas. Správná hodnota dusičnanů je mimořádně důležitá pro zdravý a bujný růst rostlin. V akváriu s velkým množstvím rostlin tak budou zapotřebí podstatně vyšší hodnoty než u málo osázeného akvária. Pro typické vícedruhové akvárium s malým množstvím rostlin jsou tedy ideální hodnoty 5 až 15 mg/l. V silně osázených akváriích, jako je aquascaping, nebo v holandských akváriích s rostlinami hodnoty často činí 20 až 30 mg/l. U akvárií s biotopy, kam se rostliny často vůbec nevysazují, je naopak třeba udržet co nejnižší hodnoty. Jednoduše řečeno: dusičnany představují důležitou živinu pro rostliny, pro ryby je však třeba je udržovat na co nejnižší úrovni. Je důležité, aby jejich hodnoty nebyly ani příliš vysoké, ani příliš nízké tak, aby nedocházelo k nežádoucímu nárůstu řas.
Fosfáty
Fosfáty představují důležité živiny pro všechny rostliny a jsou nenahraditelné pro energetický metabolismus každé živé buňky. Prostřednictvím krmiv, ale také odumřelých částí rostlin a rozkladu organické hmoty se fosfáty dostávají do vody v akváriu. Dostávají se tam rovněž v důsledku jejich přidávání ve vodárnách a používání v zemědělství. Pokud přítomné rostliny redukují množství fosfátu na malé množství, vládne v akváriu dynamická rovnováha mezi „nabídkou a poptávkou“. Problémy vytváří teprve nekontrolovaný nárůst obsahu fosfátů, dochází pak například k silnému nárůstu řas. Fosfáty jsou považovány za limitující faktor pro růst vláknitých řas. Správná hodnota fosfátů je mimořádně důležitá pro zdravý a bujný růst rostlin. V akváriu s velkým množstvím rostlin tak budou zapotřebí vyšší hodnoty než u málo osázeného akvária. Pro vícedruhové akvárium s malým množstvím rostlin a velkým množstvím ryb je třeba usilovat o nízkou hodnotu, protože v důsledku vyššího počtu ryb ve spojení s vyšším množstvím krmiva je hodnota často skutečně hodně vysoká. Je možné ji snížit pravidelnou velkorysou výměnou vody. Neměla by být překročena hodnota 0,05–0,1 mg/l. U akvárií s velkým množstvím rostlin to může vypadat úplně jinak, takže se dokonce musí přihnojovat, aby bylo dosaženo ideální hodnoty v rozmezí 0,1 až 0,3 mg/l. Je důležité, aby hodnoty nebyly příliš vysoké, a aby tak nedocházelo k nežádoucímu nárůstu řas.
Chlór
Vodárenské společnosti přidávají chlór do vodovodní vody kvůli dezinfekci. Akvarijní ryby i další obyvatelé akvárií chlór nesnášejí již ve velice malém množství, ještě než se voda přidá do akvária, je nutné jej z vody odstranit.
Obsah železa
Železo je nezbytné pro dobrý růst rostlin. Většinou však naprosto postačí koncentrace 0,1 až 0,2 mg/l. Vyšší dávkování často podporuje tvorbu červených řas, jako jsou štětičkové řasy a roduchy.
Obsah kyslíku
Všichni živočichové i rostliny potřebují kyslík, ten je proto velice důležitým faktorem. V akváriích s velkým množstvím rostlin produkují rostliny během dne dostatek kyslíku. Může však být potřeba akvárium v noci doplňkově provzdušňovat, protože rostliny i ryby potřebují kyslík i v noci. V každém případě je důležité zajistit dobrou výměnu plynů v akváriu.
